Challenge

9. března 2010 v 9:17
Poslední challenge vyhrála Katie, takže se stala vyhlašovatelkou další. Podmínku dala stránku o sobě. O tom, co máme rády, jaké jsme,..... Žádná další ultimáta, žádné mantinely. Každá si pod tím mohla představit prakticky cokoliv. Já jsem hned po vyhlášení věděla, jakou vyberu fotku. Ne že bych byla nějaký narcista, co se rád prohlíží a vyžívá se ve vlastních fotkách, ale na tuhle fotku se vždycky ráda podívám. Proto jsem byla ráda, že dostane vlastní stránku. A co je na té fotce tak zvláštního? Všechno a nic. Je to momentka. Vznikla v podveček jednoho běžného prázdninového pracovního dne. Zase jeden obyčejný den, ale....

Loni v srpnu jsem trávila sama pár dní s Kájou na chatě. Snažíme se trávit všechny dovolené celá rodina, ale přece jen 9 týdnů prázdnin je dlouhá doba a aby Kája do jiné školky nemusel, občas se střídáme. Tak na té chatě jsem si udělala malou skalku. Byla jsem na ni tak pyšná. Když manžel dorazil z práce, řekl jen "Co je to za prcíčka?" Tak vznikla skalka druhá, obrovská. Na zelené louce. Holt my když něco děláme, tak vždy se vší parádou. Jenže byla tak obrovská a prázdná. Manžel mi tedy u kolegyně z práce domluvil, že na co si ukážu, to mi ze své skalky dá. Jedno odpoledne jsme tedy vyrazili. Bylo nádherně. Skončili jsme v práci, vyzvedli Káju a vyrazili. Paní byla moc milá a já si odnášela 4 bedny rostlinek. Včetně obrovských keřů bazalky na špagety. Byla jsem nadšená. Ale den ještě nekončil...pokračovali jsme tedy na Dívčí Kámen. Zříceninu hradu. Jezdíme sem často. Je to blízko. V lese. Je tam krásně. Kája si nesl rytíře na koni, manžel nový foťák a já skvělou náladu. Bylo mi skvěle. S nima, s námi,.... Kája lezl po kamenech v potoce, manžel si užíval svou novou hračku a já jsem si sedla na kámen a kochala se pohledem na oba dva. Všichni se navzájem doplňujeme a přitom jsme tak stejní....snad se nám podaří zůstat všichni pohromadě....RODINA....doufám, že se poperu i s tvojí přítelkyní Kájo, až nějaká přijde....kéž by ses vždycky rád vracel domů....a vnoučata....snad je budu vídat....přála bych si, abys byl tak šťastný, jako já teď.... Jeden z okamžiků pocitu absolutního štěstí....


Papíry My mind´s eye, Basic Grey
Kytičky Prima, chipboards Šumava, razítka okamžik,spolu,rodina, "šití" a journalingy Šumava, razítko čtvereček a journaling kulatý vpravo od Gabrety.

A nápad s minimem papíru a maximem razítkových ozdob jsem viděla u Francouzek, které jsou v tom přebornice. Mám ráda jejich styl. Není podbízivý, komerční, dokáží dát do stránky tolik technik a přitom nemáte nikdy pocit, že stránka je umělá, nepřirozená, vyjímečná pouze určitou technikou. Jsou mistryně v atmosféře. Když se na stránku podíváte, nepraští vás přes oči barevnost, ale náboj stránky. A jedna druhou vzájemně podporujou. Nikdo tam není outsider. Jak by mohl být...scrapbooking je přece něco, co se nedá nikdy měřit. Nikdo se nemůže pasovat do úlohy rozhodčího. Kdyby totiž takový rozhodčí byl a vnucoval ostatním svůj názor, nebyl by to rozhodčí, ale diktátor ;-) K téhle konkrétní a vrstvení razítek mě inspirovala martouille.
 


Komentáře

1 Tereza Tereza | Web | 9. března 2010 v 9:39 | Reagovat

Nádherná stránka. A na fotce ti to moc sluší. Já tyhle stránky s různým zdobením v minimalistickém stylu nějak pořád neumím, i když se mi strašně moc líbí. Asi to budu prostě muset vyzkoušet :)

2 Gabreta Gabreta | E-mail | Web | 9. března 2010 v 9:45 | Reagovat

Téda...nádherná stránka, ale to už jsem ti říkala. Nádherný, dojemný příběh. Mám ráda stránky s příběhem, fotky, co "mluví" a tys to dotáhla do bezvadného konce, dalas fotce "okolí" tak, aby vynikla a dovyprávěla ten příběh. Miluji takhle oživlé stránky. ...Ano, souhlasím. Taky se mi moc líbí, jak Francouzky drží při sobě, fandí si a podporují. Ano, to říkám stále, že měřit se dá skok do dálky, ale scrapbook ne. Hodnocení je vždy jen o momentálním rozpoložení, náladě a vkusu několika málo respondetek. Můj pan učitel na výtvarce nás učil říkat: Mně se líbí nebo mně se nelíbí, a ne říkat, to je dobré, to je jednička a zobecňovat.  Takže žádné diktátory! :-)))

3 isobelka isobelka | Web | 9. března 2010 v 11:18 | Reagovat

Souhlasím se vším. Keti, nádherná stránka s atmosférou a duší...moc se Ti povedla..chodím na ní koukat často. Krásně sladěné papíry, detaily...prostě paráda.

4 Ngel Ngel | Web | 11. března 2010 v 9:17 | Reagovat

Thanks for your comment! Of course you can lift my page, with pleasure!

5 laurence laurence | E-mail | Web | 12. března 2010 v 18:42 | Reagovat

superbe page !bravo
bises

6 coquelicot coquelicot | E-mail | Web | 13. března 2010 v 13:08 | Reagovat

trop jolie! beautiful

7 sandra sandra | E-mail | Web | 14. března 2010 v 15:10 | Reagovat

Très très jolie page bravo!!!!!!!
bises

8 Genmanou Genmanou | E-mail | Web | 15. března 2010 v 9:38 | Reagovat

A beautiful photo ( of you ?... ) and a wonderful design !...

9 tacha tacha | E-mail | Web | 17. března 2010 v 22:25 | Reagovat

Hello Keta !!
Your layout is so beautiful I love it !!

10 Genmanou Genmanou | E-mail | Web | 18. března 2010 v 11:16 | Reagovat

The brown paper on page is an American Crafts (Letterbox : compliments )
Thanks for your nice comments on my blog !

11 kawito kawito | E-mail | Web | 18. března 2010 v 21:41 | Reagovat

Thanks  so much for leaving a message on my blog!!! It's very nice to discover YOUR world. I loye your layout. Bye

12 Katia Katia | E-mail | Web | 21. března 2010 v 17:25 | Reagovat

Beautiful page...
I really love the layout... the papers...
Everything..... ;-))

Hugs and kisses
Katia

13 Mamounette Mamounette | E-mail | Web | 23. března 2010 v 14:05 | Reagovat

Very nice layout !!! wonderful colors and papers !!!

Tanks for your visit !!

Kiss

Mamounette

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.